University College London

University College London
London University
Logo
Motto
Cuncti adsint meritaeque expectent praemia palmae
Rok založení	1826
Typ školy	veřejná
Vedení
Rektor	prof. Michael Arthur
Počty akademiků
Bakalářských studentů	17 846
Magisterských studentů	20 467
Studentů celkem	23 250
Akademických pracovníků	7 161
Další informace
Sídlo	Londýn
Adresa	hlavní budova University College London, WC1E 6BT, Spojené království
Zeměpisné souřadnice	51°31′29″ s. š., 0°8′1″ z. d.
Kampus	Bloomsbury
Členství	Londýnská univerzita
http://www.ucl.ac.uk/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

University College London (UCL) je veřejná výzkumná univerzita v Londýně (Velká Británie) a jedna ze součástí federální organizace Londýnská univerzita (University of London). Je to největší instituce vysokoškolského vzdělávání v Londýně, největší instituce postgraduálního studia (podle počtu zapsaných studentů) ve Velké Británii^[1] a je považována za jednu z významných multidisciplinárních výzkumných univerzit (členství ve skupině Russel Group sdružující 24 britských výzkumných univerzit).^[2] UCL byla první univerzitou založenou na území Londýna, vznikla pod názvem London University v roce 1826, přičemž její zakladatelé se inspirovali radikálními myšlenkami osvícenského filosofa Jeremyho Bethama. UCL byla rovněž jako první univerzita v Anglii zcela nezávislá na církvi, což znamenalo, že studenti sem byli přijímáni bez ohledu na náboženské vyznání, a jako první anglická univerzita přijímala ženy za stejných podmínek jako muže.^[3] UCL si spolu s několika dalšími univerzitami (University of London, King's College London a University of Durham) nárokuje označení „třetí nejstarší univerzita v Anglii“.

V britských univerzitních žebříčcích se UCL pro rok 2021 umístila na 8. (Times),^[4] 10. (Complete)^[5] a 14. (The Guardian) místě.^[6] Lépe si však vede v mezinárodních žebříčcích (2021), kde zaujala 10. (QS),^[7] 16. (THE)^[8] a 18. místo (ARWU).^[9] Na třístupňové škále hodnotící kvalitu výuky Teaching Excellence Framework (TEF) se UCL umístila na druhém stupni.^[10] V národním hodnocení spokojenosti studentů (National Student Survey 2020) se UCL umístila na 114 místě z celkem 154 hodnocených britských univerzit.^[11] UCL bývá zařazována mezi univerzity tzv. „zlatého trojúhelníku“ (golden triangle),^[12] což je neoficiální označení pro výzkumné univerzity nacházející se v jihoanglických městech Londýn, Cambridge a Oxford.

Hlavní kampus UCL se nachází v londýnské čtvrti Bloomsbury, velmi blízko centra metropole. Mnoho univerzitních institutů a fakultních nemocnic sídlí mimo kampus na různých místech centrálního Londýna. Mimo to má UCL satelitní kampusy v australském městě Adelaide a katarském městě Dauhá. Univerzita je rozdělena na 11 fakult, v jejichž rámci funguje více než 100 kateder a ústavů, institutů a výzkumných center. V akademickém roce 2015/16 univerzitu navštěvovalo přes 38 000 studentů^[13] a na jejím chodu se podílelo přes 12 000 členů personálu (včetně asi 3 500 pracovníků výzkumu).^[14] Za rok 2014/15 činil příjem univerzity 1,18 miliardy liber, z čehož 427,5 milionu pocházelo z výzkumných grantů a smluv.^[15]

Mezi známé absolventy patří „otcové národů“ z Indie, Keni a Mauriciu, zakladatelé Ghany, moderního Japonska^[16] a Nigérie,^[17] vynálezce telefonu A. G. Bell a jeden ze spoluobjevitelů struktury DNA, Francis Crick. Akademičtí pracovníci UCL přispěli k předním objevům v mnoha disciplínách. Všech pět vzácných plynů (argon, neon, krypton, xenon, hélium) vyskytujících se v přírodě objevil na UCL William Ramsay,^[18] spoluobjevitely hormonů byli Ernest Starling a William Bayliss,^[19] elektronku vynalezl absolvent UCL John Ambrose Fleming v době, kdy na UCL pracoval,^[20] a na mnoha významných pokrocích v moderní statistice se podílela katedra statistiky na UCL, založená Karlem Pearsonem.^[21] Mezi absolventy UCL a současnými i bývalými vyučujícími univerzity je nejméně 29 laureátů Nobelovy ceny^[22] a tři laureáti Fieldsovy medaile (matematické ocenění).^[23]